Září je tu: Nová pravidla pro koloběžkáře už platí, tohle všechno se mění

Jen málokterá legislativní změna se dotkne tolika lidí najednou jako tahle. Od 1. září 2026 platí na Slovensku novela zákona o silničním provozu, která poprvé jasně pojmenovává, co je vlastně elektrická koloběžka a co už dávno není. A i když se o ní mluví měsíce, velká část majitelů stále netuší, jestli na svém stroji vůbec smí vyrazit z domu. Přehledně to shrnul slovenský youtuber e-fanatic ve videu s názvem „Kolobežkári, musíme sa porozprávať”. Jeho shrnutí jsme si prošli i s oficiálním zněním novely.

Co je od září „malé elektrické vozidlo”

Novela zavádí úplně novou kategorii vozidel: malé elektrické vozidlo. Patří sem vozidlo bez sedadla určené pro jednu osobu, jehož elektromotor nedovolí vyvinout rychlost vyšší než 25 km/h. Kromě koloběžek do něj spadají i hoverboardy, elektrické longboardy, jednokolky či samovyvažovací vozidla typu Segway.

A hned na úvod jeden mýtus, který koluje po internetu: na malá elektrická vozidla se nevztahuje limit výkonu ani hmotnosti. Neřeší se watty, neřeší se kilogramy. Zákon se dívá na konstrukci vozidla a na hranici 25 km/h. Hmotnost 25 kg, kterou tolik lidí zmiňuje, pochází z úplně jiného předpisu, konkrétně z pravidel pro povinné smluvní pojištění. Třetí podmínka je výrobní štítek od výrobce, ke kterému se ještě dostaneme.

Chodník je od září minulostí

Tohle je změna, kterou v praxi pocítí asi nejvíc lidí. Ze zákona zmizela dosavadní výjimka, která umožňovala jezdit po chodníku rychlostí chůze. Řidič malého elektrického vozidla musí odteď jezdit přednostně po pravé straně vyhrazeného jízdního pruhu pro cyklisty, po stezce pro cyklisty nebo u pravého okraje vozovky. Na chodník je dovoleno zajet jen tam, kde to výslovně dovoluje dopravní značka; jinak tam může koloběžka už jen stát — a to tak, aby zůstala volná souvislá šířka alespoň 1,5 metru.

Ve zbytku se na koloběžkáře přiměřeně vztahují pravidla platná pro cyklisty. Cyklistická infrastruktura se tak pro legální koloběžky stává klíčová. A právě tady je podle autora videa největší problém, ke kterému se vrátíme na konci.

Výrobní štítek: rozhoduje datum výroby, ne nákup

Technické předpisy říkají, že koloběžka s pomocným motorkem vyrobená po 1. lednu 2025 musí splňovat příslušné technické požadavky a musí být označená výrobním štítkem výrobce. Všimni si toho klíčového slova: vyrobená, ne koupená. Pokud máš starší stroj bez štítku, vyplatí se mít po ruce veškerou dokumentaci, kterou k němu máš: doklad o koupi, objednávku, sériové číslo nebo papíry od výrobce.

Pokud máš naopak novější koloběžku, která by štítek mít měla, a nemá ho, řeš to s prodejcem nebo výrobcem co nejdřív. Co v žádném případě nedělej, je vyrobit si štítek doma na tiskárně. To už není administrativní přestupek, ale falšování. Modely u nás, které výrobní štítek mají, jsou například KuKirin G2 Pro (DGT) nebo modely s označením ABE (německá homologace).

Odblokovaná koloběžka: hra, která se nevyplatí

Na trhu je obrovské množství strojů, které mají na štítku 25 km/h, ale po zapnutí jedou 50, 60 i 70 km/h. Definice je přitom neúprosná: malé elektrické vozidlo nesmí umožnit vyšší rychlost než 25 km/h. Slib, že pojedeš pomalu, policii nezajímá. Rozhoduje konstrukce, ne tvůj úmysl.

A pozor na oblíbený trik se zpětným zablokováním před hlídkou. Při podezření může jít koloběžka na expertízu a její majitel je bez ní několik měsíců. V řádném řízení pak hrozí pokuta od 150 do 800 € (cca 19 500 Kč) (v blokovém řízení do 650 €, cca 15 800 Kč) a k tomu zákaz činnosti až na tři roky. Pokud jde tvůj stroj softwarově natrvalo omezit tak, aby zákon reálně splňoval, zjisti si u výrobce nebo prodejce, jaké máš možnosti. Pokud to nejde, vyplatí se podívat po modelu, který je legální už z výroby: certifikované 25 km/h koloběžky dnes nejsou žádná exotika.

Sedlo z koloběžky udělá moped

To je bod, který spousta lidí podceňuje. Zákon říká jasně: malé elektrické vozidlo nesmí být vybavené sedadlem. Když na klasickou koloběžku namontuješ sedačku, nemůžeš automaticky předpokládat, že z pohledu zákona zůstala koloběžkou. Stejně to platí pro řadu strojů, které e-shopy marketingově prodávají jako „elektrické koloběžky”, i když konstrukčně spíš připomínají malý elektrický moped.

A pokud vozidlo spadne do kategorie L1e, vstupuješ do úplně jiného světa: potřebuješ COC certifikát, kontrolu originality, zápis do evidence vozidel, evidenční číslo, povinné smluvní pojištění a řidičské oprávnění skupiny AM. Samotná kontrola originality vyjde podle odborníků zhruba na 200 až 300 € (cca 4 900–7 300 Kč) a celý proces je zdlouhavý. Navíc s takovým vozidlem už nesmíš na cyklostezku, i kdyby nešlo rychleji než 25 km/h. Zbývají ti jen silnice.

Proto při nákupu nestačí ptát se, jak rychle to jde a jaký má dojezd. Zeptej se prodejce, do jaké kategorie vozidlo kupuješ, zda má vozidlo typové schválení, jestli k němu dostaneš COC nebo obdobný dokument a zda ho lze na Slovensku přihlásit do evidence. COC není papír, který ti někdo dodatečně dodá. Potvrzuje, že konkrétní vozidlo odpovídá schválenému typu.

Děti, helmy a alkohol

Malé elektrické vozidlo smí na cestě řídit jen osoba starší než 15 let. Provozovatelé sdílených koloběžek si sice ve svých podmínkách obvykle nastavují hranici 18 let, ale praxi všichni známe: účet dospělého, odemčená koloběžka a jede úplně někdo jiný. Další zákaz na papíře to nevyřeší. Pomůže kontrola, vzdělávání a zodpovědnost rodičů i samotných provozovatelů.

Helmu musí mít povinně osoby mladší než 15 let, a to v obci i mimo ni. Při alkoholu zákon za přesně stanovených podmínek zná toleranci do 0,5 promile při jízdě v obci a na cyklistické stezce. Není to ale pozvánka dát si tři piva a jet domů na koloběžce. Jde o zákonnou hranici výjimky, ne o doporučení. Nejsnazší pravidlo zůstává stejné jako v autě: když se jde jezdit, nepiješ.

Největší problém není koloběžka, ale chybějící infrastruktura

Autor videa regulaci jako takovou neodmítá. Stroje schopné jezdit 80 nebo 100 km/h opravdu nemají v běžném provozu co dělat bez jakýchkoliv pravidel. Za selhání ale považuje, že stát měl roky na to, aby na rozvoj mikromobility reagoval systematicky, a místo kategorií vozidel, výbavy, vzdělávání a hlavně infrastruktury jsme se dopracovali k jediné hranici 25 km/h.

V množství slovenských měst a obcí totiž cyklistická infrastruktura jednoduše neexistuje nebo nestačí. Výsledkem je člověk na koloběžce omezené na 25 km/h, který skončí na krajnici mezi auty. Nezapomínejme přitom, proč mikromobilita vůbec vznikla: jedna koloběžka může znamenat o jedno auto méně ve městě. Pokud chceme, aby lidé nechávali auto doma, musíme jim dát bezpečný prostor, kudy se dostanou do práce, do školy nebo na nákup.

Nečekej, že 1. září vyrazí do ulic tisíc policistů. Spíš přijde postupný vývoj: první kontroly, první sporné případy, první správní řízení a první nehody, při kterých se začne detailně zkoumat technický stav vozidla. Právě proto se prvních pár měsíců neoplatí zkoušet štěstí. Jak jsme psali už v dřívějším přehledu nových pravidel, koloběžky na Slovensku nekončí—jen je odteď mnohem důležitější vědět, na čem podle zákona vlastně jezdíš.

Sleduj web China Planet, přihlás se k odběru našeho měsíčního newsletteru a určitě sleduj i naši Facebook stránku, skupinu China Planet a odebírej náš Telegram, kde den co den přidáváme ty nejlepší nabídky a kupóny z Číny.